Příběh korunovačního kompletu je navždy spojený s dějinami české státu. Začal se psát společně s panovníkem Karlem IV., kdy byly ke Svatováclavské koruně přidány další předměty, které dnes tvoří základ svatovítského pokladu nevyčíslitelné hodnoty. V průběhu staletí se u moci střídali panovníci, kteří měli vliv nejenom na současnou podobu našeho státu, ale také klenotů samotných. Středověké klenoty (koruna, žezlo a jablko) byly používány při korunovacích českých králů až do počátku 17. století a naposledy je s nimi vyobrazen císař Matyáš Habsburský. V průběhu třicetileté válkyse pak žezlo a jablko dostaly natrvalo do Vídně, kde jsou uloženy dodnes. Nové renesanční kusy žezla a jablka byly vyrobeny pro Ferdinanda I. Habsburského. Současný komplet použil jako první panovník až Ferdinand II. Svatováclavská koruna zůstala jeho oficiální součástí pro svůj historický i symbolický význam.

Mistrovskou repliku Českých korunovačních klenotů a meče bude výjimečně možné vidět také s mistrovskou replikou středověkého žezla a jablka Karla IV. Svatováclavská koruna se tak pomyslně, po čtyřech stoletích, setká na jednom místě v původní soupravě i s korunovačním mečem.

Osudy 22 vladařů napříč pěti staletími budou návštěvníkům představeny formou informačních panelů, vyobrazení a exponátů co nejvěrněji ilustrujících období jejich vlády. K nejzajímavějším patří ukázka Řádu zlatého rouna a Longinova kopí, kopie slavnostních šatů Marie Terezie a korunovačního pláště Ferdinanda II., oficiální replika Pražského Jezulátka, příklady husitských zbraní, faksimile středověkých listin a další).

Autorem znamenitých replik korunovačních klenotů je jeden z nejlepších českých a evropských zlatníků, legenda mezi šperkaři – Jiří Urban, který realizoval šperky např. pro anglickou královnu Alžbětu II., kříž pro papeže Jana Pavla II., repliku císařské koruny Svaté říše římské a nedávno také repliky cášské či lombardské koruny.